Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maskulinismus či Antifeminismus

27. 07. 2017 17:00:00
Feminizační hnutí v konečném důsledku zásadně přetváří i roli muže. A jak se k tomu má sakra muž postavit? Antifeminismus je ubohost. Takže milí pánové (i milé dámy), buďte maskulinisty!

Když je muž rozumný a není mačo, chápe emancipační potřeby žen i neextrémní formy feminismu. Feminizační hnutí ale v konečném důsledku zásadně přetváří i roli muže. A jak se k tomu má sakra muž postavit?

Antifeminismus je ubohost. Je to role pro slabochy, kteří se snaží tvářit jako chlapi, ale ve skutečnosti jen negují a ze zoufalství z pocitu "vymírajícího druhu" staví „barikády postupující hydře“. Tento postoj nechápu a nesdílím. Chtějí-li ženy fárat, ať fárají. Chtějí-li řídit tramvaj, ať ji řídí. Chtějí-li být nasazeny jako pilotky stíhacího bombardéru, beze všeho. Trochu tím pro nás muže ztrácí ten křehký erotický fleur, který máme tak rádi, ale stejně „toto“ extrémní předvádění nejspíš není cílem většiny žen.

Zdravě emancipovaná žena, jak to chápu já, chce především „mít rovnocennou roli“. Tedy mít rovněž právo na kariéru, být finančně nezávislá, nemít menší plat, mít šanci na povýšení podle zásluh a v neposlední řadě „nebýt doma služkou“.

Až potud je vše jasné. Je to stokrát obehraná písnička, kterou snad už ani nikdo nechce slyšet.

A co na to muž. Co znamená být chlap. Jak se tyto důsledky ženské emancipace projevují u nich?

Začněme od základů. Muž nebyl iniciátorem této změny. Muž si ji nepřál, nevyvolal ji a mnohde ji nejen nepodporoval, ale dokonce jí cíleně a programově brání. Bourání zaběhlých pořádků vyžaduje revoluci, revoluce není bez boje a boj není bez koordinace a jednoty. Často militantní.

Co znamená být chlap. Chlap není puntičkář. Rozhoduje se a koná s přihlédnutím k celku. Na detaily není čas. Máme tam být v 10, tak tam budu v 10, i kdybych něco jiného vynechal, ošulil či nestihl. Prostě budu raději v neoholený, než abych nepřišel. Žena raději přijde pozdě, i když své oholení nejspíš nikomu ani nemá v plánu ukázat.

Být chlap ale také znamená být spravedlivý přiznat jiným jejich práva, i když to je někdy nepříjemné nebo to někdy bolí, nebo to něco stojí. Být chlap znamená být nezávislý. Být chlap znamená prosazovat a prosadit pravdu, i za cenu ztrát, ale to není ješitnost.

„Chlap“ neznamená smraďoch a vožungr, i když to někdy může být důsledek té nezávislosti a neochoty zabývat se detaily.

Rozumný muž nechce být sluhou. Ale chápe, že sluhou nechce být ani nikdo jiný. Proto ani nechce mít doma služku. Proto je zcela logické, že být chlap, znamená převzít některé dříve ryze ženské role a úlohy, nejpozději od doby co byla zavedena omezená pracovní doba (skoro všem), a žena rovněž pracuje. Ryze mužské úlohy se postupně vytrácí, zvlášť nemáte-li zahradu a dům, nebo bydlíte-li například v paneláku.

Slaboch si nahradí svou „mužskou roli“ něčím, čemu „žena nerozumí“ a vymyslí si „zábavu“. Rozuměj koníčka, který ho zaměstná tak, že nemá už čas a přitom „dělá celou dobu ty mužský věci“ – zaleze do dílny a leští motorku, slepuje eifelovku ze sirek nebo staví skleník.

Chlap taky leští motorku a lepí eifelovku, ale až potom co pomohl dětem s úkoly, nebo třeba poskládal prádlo nebo třeba uvařil večeři nebo v domácnosti přispěl jinak. Záměrně nepíši „pomohl ženě“, protože to je ÚPLNĚ ŠPATNĚ! On totiž nepomáhá ženě, ale nechce dopustit, aby byla tou služkou a současně chápe, že je to JEHO práce stejně jako její.

Až potud jsem, chcete-li to tak označit umírněným uvědomělým feministou.

Pojďme ale teď pro změnu analyzovat ženy. Jak já vidím svět kolem sebe, shrnul bych současnou pozici žen do několika charakterizujících tezí:

  1. Boj za rovnoprávnost je na dobré cestě, ale ještě není dobojováno.
  2. Militantní přístup se ukázal být z dlouhodobého hlediska neúčinný, postupný tlak je lepší.
  3. Většina žen se za feministku neoznačí, o roli žen příliš nepřemýšlí, ale výdobytků tohoto boje se dožaduje.
  4. Většina žen ale stejně vědomě či nevědomě lpí na některých tradičních rolích pro sebe i muže. ale rozhodnutí o tom které to jsou často nepřipouští diskusi.
  5. Každá žena se snaží žít v takové míře „emancipovaného prostředí“, které jí osobně vyhovuje a toto prostředí svým chováním definuje. Některé role touží předat, tak za to válčí a jiné předat nechce, tak opět válčí.

Pojďme se pozastavit nad těmito tezemi, Jak je vidí muž:

Všichni asi tuší, že militantismus muže odpuzuje.

Nejasná definice úloh je pro muže frustrující.

Na muže jsou kladeny často nesourodé a protichůdné nároky.

Cítím se být mužem. Cítím se být chlapem. Nejsem a nechci být mačo. Chci mít ve věcech jasno, nad situací kontrolu (ne nadvládu) a chci se chovat čestně. Chci mít své jasně dané a zakotvené místo i roli v rodině a ve společnosti a chci, aby bylo jen moje. Chci být spravedlivý a doufám, že nejsem sobec.

Proto záměrně přehlížím militantní válečnice a feminismus podporuji. Současně se ale proti jeho důsledkům bouřím. Jako jin@jang není@je vzájemným popřením, já nechci být antifeministou, ale chci být maskulinistou.

Maskulinismus staví protiváhu ženskému boji. Bojuje za práva mužů. Protitlakem pomáhá definovat a vytvářet prostor.

Maskulinismus jistě může posouvat hranice tam, kde jsou dnes muži znevýhodňování (přidělování dětí po rozvodu, a tak podobně), ale to není a nemůže být jeho primární určení. Musí vytvářet protitlak tam, kde feminismus zašel moc daleko. Musí být partnerem, občas i protihráčem.

Konkrétní příklad?

  • Snad nikdy jsem neřekl, že něco dělat nebudu, protože to je „ženská práce“. Chápání „mužské práce“(byť často nevysloveno) je ale ženami v mém okolí zneužíván často. Zde jsem maskulinistou. A jelikož má žena je MOJE žena, alespoň někdy to chápe. Donutil jsem ji řídit. Přesvědčil ji občas posekat zahradu.
  • Rád bych vybojoval rovnováhu v péči o děti. Rád bych byl třeba na mateřské s dětmi na střídačku. To jsem ale již bohužel propásl. Samozřejmě hrály roli finance, manželčin příjem byl postradatelnější, ale navíc jsem narazil na nepochopení. Jsem přesvědčen, že se téhle své role se všemi aspekty včetně občasného brblání „že je to stereotyp a nuda“ vzdát nechtěla! Jak to?

(PS: rovnoprávnost v platech nechť si vybojují ženy – já tomu bránit nebudu)

  • Každý z nás někdy vybíral látku na závěsy, řešil barvu povlečení, vybíral gauč. Proč proboha by se většina žen měla domnívat, že ony jsou ty nositelky vkusu? Zde jsem maskulinistou.

(PS: i když jsem architekt a „mám na vkus papír“ jak to jen lze, většina žen v mém okolí si myslí že ony jsou na tom líp jen proto, že mají jinou hormonální výbavu )

  • Hledat na podzim zimní boty až nahoře ve skříni? Jsem o něco vyšší než má žena. Ale ne dost. Do nástavce skříně nedosáhnu právě tak jako ona. Naše výšky jsou tedy v tomto případě zcela rovnoprávné. Musím si vzít štafličky (lehké hliníkové). Moje žena to nedělá. Tedy nedělá, jsme-li doma oba. Je to pro ní nepohodlné a rád to pro ní udělám. Ale co když zrovna dělám něco jiného a fakt se to nehodí? Zde jsem zatím nepochodil a musím být maskulinistou.

(PS: Opravdu to pro ní dělám rád, ale stejně jako mají muži přestat vnímat ženy a vztahy „tradičně“, musí s tím začít i ženy – toto je příklad)

  • Ženy ve střední evropě nejsou často feministkami uvědomělými. Přesto rády využívají výdobytky tohoto hnutí. Současně lpí na některých tradičních rozděleních rolí. Až potud je to v pořádku. Ženy ale často považují za další vydobytou samozřejmost, že se samy mohou rozhodnout o tom, které výdobytky využít a kde zůstat tradiční. A zde je opravdu zcela nezbytné být maskulinistou. Muž má právě tak právo si v těchto rolích vybírat.

(PS: ano, muž má právě tak právo si v těchto rolích vybírat. Neplatí-li žádná celospolečensky akceptovaná míra, nemohou se ani ženy chovat tak, jako že si mají právo vybrat a kdo by jim ho chtěl upřít, je zpátečník. Kde by pak nebylo možné či životaschopné nekonečné množství malých individuálních dohod, je třeba hledat nové nastavení rozdělení rolí v celospolečenském měřítku. Nutno dodat, že možná právě absence tohoto celospolečenského konsenzu je pro muže to nejvíc frustrující. Vyvolává nutnost být ve střehu vždy a všude.)

Takže milí pánové, buďte maskulinisty!

Milé dámy, buďte maskulinistkami, právě tak jako já jsem nejen maskulinistou, ale i feministou.

Autor: Pavel Vávra | čtvrtek 27.7.2017 17:00 | karma článku: 13.34 | přečteno: 432x

Další články blogera

Pavel Vávra

Husiti a islamisti - paralela sociologicko historická

Ptáte se co chci srovnávat? Ano, čtete správně - husity s islamistickým terorem. Je tu jen jeden jediný rozdíl. 600 let

26.9.2017 v 18:00 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 921 | Diskuse

Pavel Vávra

Motivy vlezdozadnicismu mazačů křížů

Smazání křížů z jogurtu je nepochopitelný vlezdoprdelismus. Může se "marketingově" vyplatit alespoň u "cílové skupiny"? - Tedy těch, co nevyrostli pod kříži?

8.9.2017 v 18:01 | Karma článku: 30.34 | Přečteno: 871 | Diskuse

Pavel Vávra

Svoboda slova = zbraň teroristy

Při vší úctě k mrtvým či raněným, při vší úctě k jejich pozůstalým, nestalo se skoro nic. Tedy nám, ani naší společnosti. Stalo se mnoho našemu strachu, ale ne tím hrozným činem, ale mediální kampaní a tím humbukem kolem.

21.8.2017 v 7:05 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 2078 | Diskuse

Pavel Vávra

Báseň lásková 1

Rozhodl jsem se zveřejnit několik básní a hrozně mě štve, že to nejde pez perexu a nadpisu. Prej sem musim něco napsat:-( Podle mě je nejlepší si ale přečíst přímo tu báseň. Ať se Vám líbí:-)

10.8.2017 v 18:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Hejna

Futro šikmookého hokynáře

Před volbami do poslanecké sněmovny jsem měl dva tiché sny. Nesplnil se žádný, ale čekal jsem to. Hokynaření s emocemi většinou zabírá, bohužel.

22.10.2017 v 12:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Simona Podlipská

Uhodněte nejvýnosnější povolání v Čr - vysoké příjmy a nemusíte platit daně.

Je to jednoduché. Je to naprosto legální, nemusíte z výdělků platit daně i když máte velmi nadstandardní příjmy a stát vás ještě bezproblémů dotuje - platí za vás zdravotní pojištění a také dává příspěvek na bydlení a další dávky.

22.10.2017 v 10:22 | Karma článku: 17.71 | Přečteno: 506 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Co bych teď udělal, být Andrej Babiš

Především bych koupil dvě bedny šampaňského a jednu z nich bych poslal Bohuslavu Sobotkovi a druhou Miroslavu Kalouskovi jako poděkování za své volební vítězství, protože jestli se o ně někdo opravdu zasloužil, byli to ti dva.

22.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 19.12 | Přečteno: 633 |

Pavel Vrba

To ale máme po volbách zděšení a můžeme si za to sami.

A obávám se, že nejen za ty letošní. Ty mě spíše utvrzují v názoru, že jen a jen sklízíme pomyslné ovoce z předcházejících let. A co je horší, společnost je rozdělena.

22.10.2017 v 10:08 | Karma článku: 19.30 | Přečteno: 718 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Setkání s dítětem, které mi změnilo život

Ležel jsem na posteli a četl si knihu. Bože jak dlouho jsem to nedělal. Jen si číst. Jen ležet v takovém zvláštním tichu a klidu. Prokousávám se příběhy. Střídavě na mě jde pláč a radost. Ty příběhy moc dobře znám. Jsou jak z ...

22.10.2017 v 7:25 | Karma článku: 4.40 | Přečteno: 175 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 23.90 Průměrná čtenost 608

Jsem architekt, sledující a nelhostejný k tomu co se kolem něj děje. Nechci být součástí mlčící většiny. Nechci žít v bublině. Chci mít názor, který si udělám sám.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.