Upřednostnil jste cenu před jistotou a teď si stěžujete, že tu co nabízeli jistotu za vyšší cenu z vás nepadli na zadek.

Takovým jako vy bych přál normální tržní prostředí- tedy odpojit vás a přestat van dodávat dokud se to nevyřeší.

Stát by do těchto záležitostí neměl vůbec zasahovat.

Písařík okopíroval cestovky. Ty také vyberou peníze za zájezdy a skončí.

Energie měla zůstat ve vlastnictví státu.

A doly, a hutě, a zdravotnictví.....

Váš požadavek na 24 hodin od podpisu je utopie. Takhle plná moc nikde nefungovala ani u normálního tarifu. A teď máte situaci komplikovanější kvůli náporu na call centra. Já myslím, že 18 dní je dobrý výsledek, já mám měsíc v DPI a ještě mi nepřišel ani rozpis záloh v DPI, pouze cena za MWh v DPI.

Co mi připadá reálnější a do budoucna by mohlo fungovat, tak aby na burzu nešlo každý měsíc 100% vyrobené energie, ale aby část automaticky patřila státu jako státní rezerva a zbytek šel na burzu. U plynu zase podzemní státní hmotná rezerva. Ta likvidační cena není totiž stanovena dodavatelem, ale státem prostřednictvím ERÚ. Takže kdyby ERÚ měl k dispozici státní rezervu speciálně pro tyto případy, nemusel by stanovit takovou cenu v poslední instanci a nikdo nemusí vymýšlet úlevy na DPH, vratky na energiích atd...

Jak byste si takovou státní energetickou rezervu představoval technicky a cenově?

Tím se ptám, čeho a kolik by stát musel nakoupit a co a jak udržovat, aby takovou rezervu měl. A samozřejmě kolik by to celé stálo na počátku a průběžně.