Vlasovci, Novotný, ruská propaganda

Také jste shlédli video s výstupem pana Novotného v ruské televizi? Mě to tedy pohnulo napsat blog. Blog, který nebude ani o Vlasovcích, ani o panu Novotném a vlastně ani o ruské propagandě. Ale o porozuměmí tomuto světu.

Pán, který se živí zviditenováním v bulváru, vytáhl nyní do politiky. Komunální. Ale rybník je mu malý. Rozhodl se vytáhnout karty nejenže celonárodní, ale přímo mezinárodní politiky. A hned nese eso. Ruská televize ho pak pozve do inkvizičního pořadu, kde využije všech prostředků, jak z něho udělat ještě většího blázna než je.

Mě z toho vyplývají zásadní otázky:

1_Je důležité kdo s tématem přijde a v jakém kontextu? Je správné podpořit "správnou věc", ve které "nese prapor" nedůvěryhodná osoba?

Pro mě to totiž takto stojí. Pomník Vlasovcům bych za určitých podmínek podpořil, jako připomenutí jejich role, připomenutí jejich příšerného osudu i úlohy v dějinách a i jako poděkování za možná nikoliv nezjištně, ale přesto prokazatelně poskytnutou pomoc. Zdráhám se tak učinit, protože ve snaze vztyčit pomník nevidím snahu vypořádat se s minulostí, ale snahu o zviditelnění toho pána, pro jehož velikášství je zjevně Řeporyjský rybník dávno malý.

2_Je správné mít vědomý podíl na "inkvizičním procesu" a sehrát propagnadistickou předem danou roli?

Pan Novotný totiž právě toto udělal. O ničem jiném, než o inkvizičním procesu se totiž hovořit nedá. Otázky byly kladeny urážlivě, předjímaly odpověď, byly od začátku útočné. Zjevně si ruští "žurnalisté" předem dost nagooglili, protože u nejspíše záměrně "cukavého" videa promítali fotografie minulých eskapád toho pána. Zcela mimo kontext, s jediným cílem - znevěrohodnit ho. Nutno podotknout, že vsadili na předvídatelnou šaškovitost toho pána a ten je nezklamal. Jeho fotografie v halabala přehozené uniformě z nějakého večírku po půlnoci by jistě tak nevynikla, kdyby si u toho neklepal na čelo a nekoulel očima.

Celkové vyznění je jasné. Ruský divák si udělal obrázek o pomateném regionálním politikovi, který to nemá v hlavě v pořádku. A je celkem jasné, že takové "nasazení" ruské žurmnalistiky se dalo předem předpokládat. Měl se tedy zůčastnit?

Zde si nejsem jist. Nutno ale panu Novotnému přiznat, že si i přes svůj zjev a projev karikatury (potud naplnil očekávání ruské TV), nenechal mnoho líbit a zcela ve svém stylu nezvladatelného puberťáka se nenechal do kouta zatlačit. Možná mu pak kamarádi "poplácali po ramenou, že se nedal!".

Ale o tom, jestli dokonale naplnil vizi scénáristy té frašky, anebo jestli se jim přeci jen trochu vymknul se nechá vážně pochybovat.

3_Jak tedy rozumět těmto událostem a tedy i dnešnímu světu?

 - V našem světě je tím nejdůležitějším velikost urvaného mediálního prostoru.

 - Neomalenost a exhibicionismus se mohou vyplácet.

 - Přehnaným sebevědomím můžete udělat nejen ze sebe blba, ale i z věcí, za které se perete bramboračku.

 - Přijmout pozvání a podílet se na "diskusi", která diskusí není je faul stejně, jako pro takovou "diskusi" psát scénář.

 - Důvodně pochybuji o pohnutkách pana Novotného při výstavbě pomníku. Nejsem totiž přesvědčen, že se více než o "připomenutí osvoboditelů" jednalo od začátku o chladnokrevný kalkul ve snaze se zviditelnit. A to je, zobecněno, další postřeh. Mnoho z apelů současného světa nejsou míněny tak upřímně, jak se snaží tvářit. U reklamy na prací prášek to dnes chápe každý, jiné zprávy, zejména ty v "nových médiích" je za hoaxy a skryté účelové reklamy či kampaně nutné odhalit.

Prostě pořád doufám, že je třeba bojovat nejen za správné věci, ale i adekvátním způsobem. A stávky či "připoutávání se ke komínům" je odůvodnitelné až jako extrémní výzva společnosti, ukáže-li se jinak jako hluchá. Jen doufám, že nejsem v tomto světě sám.